Poor heart - 8. část - Roughing

4. dubna 2014 v 20:10 | Michelle |  Poor heart



Sešlápl plyn až na podlahu a usmál se nad svým vítězstvím. Na rovince dupl na plyn tak prudce, že se jeho bavorák dostal do smyku. Chvíli po něm dorazil Pierre.
,,Multitalentovaný čávo.." zachechtal se a došel k Ondrovi blíž, aby si mohli plácnout.
,,Nabízel jsem dneska ségře, aby jela se mnou, že příjde na jiný myšlenky, ale nechtěla.."
,,Hm. Moc se nedivím," zabručel Ondřej a vzpomněl si na minulý týden. Rvačka v bytě jejího přítele skončila tak, že se Jirka schoulil do klubíčka a držel se za zápěstí, které mu Ondra s největší pravděpodobností zlomil. Jo, zlomil mu zápěstí a s pomocí Catherine taky srdce.

Lenka podala pokladní peníze a podívala se na terminál, kde byla přesná suma toho, kolik měla zaplatit. Za nákup na víkend zaplatila bez pár korun dva tisíce.
,,To je dobrý. Naschle.." kývla k prodavačce, která byla nadšená z dýška v podobě padesáti korun.
Dominik strčil do vozíku a svým tempem kráčel směrem k eskalátoru do podzemních garáží.
,,Ježiši, to jsem skoro zapomněla a ty mi nic neřekneš! Táta má zítra svátek. Chtěla jsem mu koupit ten set. Vydrž ještě minutku, podívám se, jestli ho tady náhodou nemají.." křikla na Dominika, který zaparkoval vozík k výloze drogerie, opřel se o něj a rozbalil si margotku.
Nestál tam dlouho, když k němu přišla dívka v pracovním triku s hadrem v ruce a okenou. Poznal v ní Karolínu. Mlčky sledoval její smutný výraz. Nakonec vyšla z prodejny a zastavila se u něj.
,,Ahoj.." pozdravila poníženě.
,,Čau." odpověděl a dál nevzrušeně stravoval svou margotku.
,,Ty se na mě zlobíš?"
,,Můžeš prosímtě odejít?" řekl zase chladně.
,,Promiň.." zašeptala.
,,Nechci s tebou teď mluvit. Asi jsem se ještě úplně nesmířil s tím, že lžeš.."
,,Teď už ti nelžu, Dominiku.."
,,Jdi pryč. Prosím. Nech mě to vstřebat.."
Blondýnka zklamaně přikývla a zmizela na prodejnu.

Ondra v čele zástupu hokejistů kráčel do šaten. Probíral něco strašně vtipného se svým spoluhráčem a zarazil se u dveří, když spatřil Catherine.
,,Já ještě něco musím to.." ukázal směrem k tmavovlásce a cestou k ní prstem bubnoval na helmu, kterou si nesl.
,,Miláčku.." usmál se a chtěl jí líbnout na rty.
,,Ne.." zacouvala a sama se tak zahnala do pasti. Zatlačil jí ke zdi a jednou rukou se o ní opřel a druhou si k sobě tiskl helmu.
,,Proč ne?" zeptal se svůdně a konečně se zase dopracoval k jejím rtům. Odstrčila ho od sebe.
,,Přišla jsem ti jenom říct, že jsme si to s Jirkou vyříkali a že se k němu zítra stěhuju. Na trvalo."
,,Což je docela smutný, vzhledem k tomu, že miluješ mě.." přikývl sebevědomě.
,,Nemiluju.."
,,Miluješ a jsi moje!" zvýšil hlas.
,,Jsi ubohej. Podívej se co se z tebe stalo.." zavrtěla hlavou a rozešla se ke dveřím.
,,Catherine.." otočil se za ní. Zastavila se, ale neotočila se na něj.
,,Chtěj nebo ne, my patříme k sobě. Můžeš si hrát na uraženou, ale to je tak všechno co můžeš dělat. Ale ty se sama zakopáváš.. Jsi s někým, koho nemiluješ, proto, abys zapomněla na někoho, koho jsi nikdy milovat nepřestala.. A přiznej si to. Zrovna tak jako to, že by tě bolelo mě vidět po boku s jinou.."
Beze slova opustila stadion. Cestou na parkoviště ke svému autu, přemýšlela nad tím, co Ondřej řekl. Musela přiznat, že z části měl pravdu.

Karolína zabouchla dveře a usmála se na svou mámu, která si s povzedechem sedla do kuchyně.
,,Ještě než jsem pro tebe jela, uvařila jsem oběd.. Dáš si?"
,,Půjdu si spíš lehnout, ale na večeři si to určitě dám.." kývla a ještě než zcela opustila místnost, otočila se.
,,Kájo, co vlastně ten kluk, který tě s tátou vezl do nemocnice.."
,,Kamarád.." pokrčila rameny.
,,Táta říkal, že měl pěkně drahý auto.."
,,Jo. Má takovýho supr tereňáka.." kývla.
,,To máš bohaté kamarády.. Nejede v drogách?" zeptala se nevěřícně.
,,Ne. To ne.." zavrtěla hlavou.

Po bytě se rozléhal zvuk fénu. Catherine si ještě párkrát prsty prohrábla své blonďaté vlasy a složila fén do police. Zachumlala se do teplého županu a zadívala se na sebe do zrcadla. Od doby, co jí Ondra podvedl, si připadala ošklivá.
,,Ne. Jsi krásná." ujistila sama sebe a zamračila se, když se bytem rozezněl zvonek. Nechtělo se jí převlíkat se, ale jelikož se zvonek ozval znovu, usoudila, že by příchozí nevydržel čekat. Otevřela dveře a když spatřila Ondru, instinktivně je zavřela.
,,Ahoj.." pozdravila chladně.
,,Ahoj. Catherine, já jsem hodně přemýšlel a potřebuju s tebou mluvit.."
S povzdechem mu otevřela dveře. Jirka byl na obchodní večeři a z těch se zásadně nevracel před 11. Nebylo jí sice po chuti strávit večer v Ondrově přítomnosti, ale chystala se ho rychle vylifrovat. Společně se vydali do obýváku, ale Ondra změnil Catherinin plán.V polovině cesty se otočil, popadl Catherine do náruče a nesl jí do kuchyně, která byla nejblíž.
,,Nech mě.." zakopala nohama. Posadil jí na kuchyňskou linku a začal jí líbat po krku. Snažila se ho odstrčit, ale vlastně věděla, že sama nechce. Přestala se bránit a začala spolupracovat. Svlékla mu triko a pak ho začala líbat. Tak moc jí chyběl.. On i jeho tělo.
Nenasytně se z ní snažil svléct župan a ona se nebránila.
,,Chyběla jsi mi, miláčku.." zašeptal. Věděl, že má výhráno. Ve skutečnosti si byl vědom toho, že nikdy neprohrával. Když se k němu Catherine nechce vrátit dobrovolně, bude muset trochu využít toho, že mu nemůže odolat..

Dominik nervózně popíjel víno a sledoval z okna noční Prahu. Už půl hodiny neměl o stolu sedět sám. Zvažoval, že zaplatí a zavolá si taxíka.
,,Promiň.." ozvala se Karolína. Otočil se, aby jí viděl.
,,Ahoj.." pozdravil a snažil se o úsměv.
,,Ahoj..."
,,Posaď se. Dáme si něco na večeři?"
,,Já jedla doma. Promiň, jestli jsem ti zhatila plány.." povzdychla si, kabát si hodila přes židli a posadila se.
,,To ne. Jen.. jsem si chtěl promluvit.."
,,Poslouchám.."
,,Dáš si víno?" navrhl.
,,Ráda."
Dominik kývl k číšníkovi a ukázal na svou sklenici s bílým vínem. Číšník pochopil a přinesl další.
,,Přehnal jsem to s reakcí.."
,,Já to přehnala s tím kecáním.. Promiň.." zavrtěla hlavou.
,,Prostě, mě napadlo.. že bychom se na to mohli vykašlat a začít znovu. Úplně. A ze všeho nejdřív bych se chtěl poznat s tvýma rodičema.."
Karolíně se rozzářily oči.
,,Po tom všem.."
,,Přemýšlel jsem. Moc jsem nad tím přemýšlel a prostě.. Nechci abys měla strach kvůli toho, že jsem z bohaté rodiny. Peníze nejsou nic. Vůbec nic.. Nebudou nás dělit, chápeš?"
Karolína se mu nadšeně posadila na klín a objala ho kolem krku.

Catherine si lehla na svou stranu postele a podívala se na mobil, který jí zablikal. Otevřela SMSku od Ondry a doufala, že jí Jirka neviděl. Podle hlasitosti jeho dýchání usoudila, že už usnul.
JSI UZASNA. MILUJU TE.
Raději mobil odložila na noční stolek a dlaněmi si zakryla obličej. Proč Ondřeje tak nenáviděla za nevěru, když teď ona sama není o moc lepší..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama